Otázka a důležitost odpovědi
Kolik z nás, někdy odseklo svému dítěti, které přišlo s otázkou? Kolik z nás, doslova odfláklo odpověď... nebo jen nevěnovalo příliš mnoho energie, aby plně uspokojilo malého tazatele.
Malé dítě, jeho touha objevovat, nasávat a hromadit informace... neuvěřitelně silné a krásné období, které my, dospěláci, můžeme i sebemenší „nepozorností" nenávratně pošramotit. Přeháním?... nemyslím si.
Zkuste se naučit jen jednu základní věc... vkládejte do své odpovědi stejnou energii, touhu a vážnost, jakou vkládá vaše dítě do otázky! Odpovídejte na 100%... zamyslete se, popřemýšlejte a snažte se najít tu nejvíce sofistikovanou odpověď. Oprostěte se od všeho ostatního...buďte tam jen pro své dítě, které se ptá.
Víte, jsem zcela normální táta... někdy jsem také odpovídal „napůl huby", byl jsem v myšlenkách mimo, než jsem si přesně tohle uvědomil. Nyní mi nedělá problém všeho nechat, nadechnout se, popřemýšlet a odpovědět tak, jak to jen v danou chvíli dovedu. Nechám pak toho malého človíčka nad vším popřemýšlet a zhodnotit, zda mu má odpověď stačila či nikoliv :) Těch pár vteřin, kdy ten malý mozeček analyzuje získané informace, to je čas, kdy si člověk uvědomí, jak moc je šťastný a jak velkou zodpovědnost má.
Nebuďte slepí... pozorujte a učte se od dětí...je to hrozně fajn :)
Díky
Malé dítě, jeho touha objevovat, nasávat a hromadit informace... neuvěřitelně silné a krásné období, které my, dospěláci, můžeme i sebemenší „nepozorností" nenávratně pošramotit. Přeháním?... nemyslím si.
Zkuste se naučit jen jednu základní věc... vkládejte do své odpovědi stejnou energii, touhu a vážnost, jakou vkládá vaše dítě do otázky! Odpovídejte na 100%... zamyslete se, popřemýšlejte a snažte se najít tu nejvíce sofistikovanou odpověď. Oprostěte se od všeho ostatního...buďte tam jen pro své dítě, které se ptá.
Víte, jsem zcela normální táta... někdy jsem také odpovídal „napůl huby", byl jsem v myšlenkách mimo, než jsem si přesně tohle uvědomil. Nyní mi nedělá problém všeho nechat, nadechnout se, popřemýšlet a odpovědět tak, jak to jen v danou chvíli dovedu. Nechám pak toho malého človíčka nad vším popřemýšlet a zhodnotit, zda mu má odpověď stačila či nikoliv :) Těch pár vteřin, kdy ten malý mozeček analyzuje získané informace, to je čas, kdy si člověk uvědomí, jak moc je šťastný a jak velkou zodpovědnost má.
Nebuďte slepí... pozorujte a učte se od dětí...je to hrozně fajn :)
Díky